Charakteristika

Anglický kokršpaněl je robustní sportovní pes. Jeho veselá povaha se projevuje neustálým kmitáním ocasu. Kokršpaněl je jemný, přítulný a překypující energií. Miluje společnost lidí, ale rád si užívá i společnosti jiných psů. Je hravý a mezi ostatními psy nebývá původcem konfliktu. Také soužití s ostatními domácími zvířaty bývá bez potíží. K cizím dětem většinou přistupuje s nedůvěrou. Kokršpaněl se sebou nenechá zacházet jako s hračkou.

U tohoto plemene je velmi důležitá důsledná a trpělivá výchova. Neměly by však být používány příliš tvrdé metody, pes může přestat člověku důvěřovat. Je dobře a lehce učenlivý a inteligentní, ale někdy bývá i tvrdohlavý a nikdy nebude slepě poslouchat příkazy. V povaze loveckých plemen je odjakživa potlačován rys agresivity vůči lidem. U kokrů se v určitém období chovu vyskytovala, zejména u jednobarevných, vrozená porucha, která se projevovala bezpodmětnou agresivitou vůči svému okolí. S postupem času se chovatelům povedla dá se říci zcela z chovu vymítit a dnes se s agresivním kokrem můžete setkat stejně často jako s agresivním psem kteréhokoli jiného plemene. Samostatnou kapitolu zde tvoří psi s vyšším prahem dominance - zejména samci, kteří si občas, je-li jim promíjena jejich samostatnost, nárokují způsobem agresivního chování vyšší místo ve smečce, než jim náleží. Tato dominantní agresivita však není problémem vady povahy, ale je spíše projevem nezvládnuté výchovy psa kteréhokoli plemene.U kokrů je však o to častějším jevem, že lidé si kokra pořizují jen jako společníka, bez znalosti jeho povahy a nároků na výchovu. "Vždyť on je takový slaďoučký ,... ani do pěti neumí napočítat, no jen se na něj podívejte..."

Kokršpaněl je pes, který se snadno přizpůsobí jak životu v městském bytě, tak na venkově. Chován by však měl být vždy doma, není vhodné umístit ho do boudy nebo do kotce, protože nade vše miluje přítomnost svého pána.